Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
China's Equilibrium Exchange Rate
Hanousek, Milan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Kruchynenko, Ihor (oponent)
Předmětem této práce je odhad rovnovážného měnového kurzu čínské měny a stanovení, jak moc se současný měnový kurz od této rovnováhy odchyluje. Čínská měna byla během centrálně plánovaného období značně nadhodnocená, nicméně ekonomické reformy ji přiblížily k rovnovážné hodnotě. V současnosti se předpokládá, že je naopak významně podhodnocena. K odhadu ekvilib- ria se používá model fundamentálního rovnovážného měnového kurzu (FEER). Pomocí tohoto konceptu lze zjistit nadhodnocení a podhodnocení současného reálného efektivního měnového kurzu. Základní požadavky pro výpočet FEER jsou odhady rovnic pro zahraniční obchod, stanovení potenciálního výstupu pro Čínu a její hlavní obchodní partnery a posouzení udržitelných kapitálových toků. Obchodní rovnice se odhadují pomocí Engle-Grangerova dvoustupňového odhadu a pomocí Johansenovy metody. Modifikovaná verze obchodních rovnic se odhaduje metodou nejmenších čtverců. Použitý dataset obsahuje roční po- zorování v období od roku 1981 do roku 2010. 1
Význam a vývoj směnitelnosti čínského renminbi
Mádle, Miroslav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Obešlo, František (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza významu a vývoje směnitelnosti čínského renminbi. Práce popisuje vývoj určování směnného kurzu yuanu, o jehož hodnotě stále do značné míry rozhoduje PBOC. Dále se snaží identifikovat rostoucí roli renminbi na mezinárodní scéně navzdory stále ještě ne zcela liberalizovanému finančnímu účtu. V neposlední řadě je zde popsáno čínské trilema, přičemž směnitelnost renminbi je nedílnou součástí této problematiky. Jakmile se Čína rozhodne trilema vyřešit, tak jedním z možných výsledků může být úplná směnitelnost renminbi. Práce se tedy zároveň snaží identifikovat případné dopady, které by nastaly v případě úplné směnitelnosti renminbi.
China's Equilibrium Exchange Rate
Hanousek, Milan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Kruchynenko, Ihor (oponent)
Předmětem této práce je odhad rovnovážného měnového kurzu čínské měny a stanovení, jak moc se současný měnový kurz od této rovnováhy odchyluje. Čínská měna byla během centrálně plánovaného období značně nadhodnocená, nicméně ekonomické reformy ji přiblížily k rovnovážné hodnotě. V současnosti se předpokládá, že je naopak významně podhodnocena. K odhadu ekvilib- ria se používá model fundamentálního rovnovážného měnového kurzu (FEER). Pomocí tohoto konceptu lze zjistit nadhodnocení a podhodnocení současného reálného efektivního měnového kurzu. Základní požadavky pro výpočet FEER jsou odhady rovnic pro zahraniční obchod, stanovení potenciálního výstupu pro Čínu a její hlavní obchodní partnery a posouzení udržitelných kapitálových toků. Obchodní rovnice se odhadují pomocí Engle-Grangerova dvoustupňového odhadu a pomocí Johansenovy metody. Modifikovaná verze obchodních rovnic se odhaduje metodou nejmenších čtverců. Použitý dataset obsahuje roční po- zorování v období od roku 1981 do roku 2010. 1
Analýza vybraných aspektů a rizik finančního a měnového systému ČLR v období 1995 – 2015
Veitz, Lukáš ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Tato práce analyzuje vývoj finančního systému Čínské lidové republiky v letech 1995 - 2015. Práce je řešena v rámci pokračujícího procesu liberalizace čínské ekonomiky. Cílem práce je zanalyzovat vybrané aspekty čínského finančního a měnového systému a poukázat na jeho možná rizika. Pro dosažení cíle byla jako metoda zvolena analýza, zejména systémová a odvětvová analýza. Práce dospívá k závěrům, že jedním z hlavních rizik liberalizace finančního sektoru je zejména rostoucí výše úvěrů v čínské ekonomice, se kterou souvisí i zvyšující se tempo nekvalitních úvěrů. Dalším rizikem je struktura investorů kapitálového trhu. Na základě zjištěných údajů z oblasti bankovnictví, se jeví největším rizikem nárůst stínového bankovnictví jako formy alternativního financování. Práce shledává důležitým též dokončení procesu liberalizace kapitálového účtu a úrokové míry. Hlavní přínos práce, mimo analýzu vývoje čínského finančního sektoru, tkví v porovnání jednotlivých názorů a předpovědí týkajících se čínské ekonomiky.
Měnová politika jako nástroj mezinárodní politiky (případová studie Čína)
Suk, Jiří ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce ověřuje hypotézu, že měnová politika může být nástrojem mezinárodní politiky, respektive složkou ekonomické moci. Případová studie je zaměřena na měnovou politiku ČLR z pohledu jejího možného mezinárodního přesahu.
Úloha renminbi v mezinárodním měnovém systému
Le, Thuy Linh ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá čínskou měnou, renminbi, o které se hlavně po finanční krizi v roce 2008 diskutuje jako o potencionální budoucí rezervní měně. Hlavním cílem práce je analyzovat proces její internacionalizace a zhodnoti její současné postavení v mezinárodním měnovém systému. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části na základě shrnutí dosavadních teoretických poznatků vysvětluji pojetí devizových rezerv, internacionalizaci měny a mezinárodní rezervní měny. S pomocí tohoto teoretického základu v druhé praktické části nejdříve analyzuji vývoj a strukturu světových devizových rezerv, dále se věnuji procesu internacionalizace renminbi z hlediska změn v domácí politice. V poslední kapitole se zaměřím na různé aspekty cesty renminbi ke statutu rezervní měny. Ačkoliv se země aktivně snaží urychlit proces internacionalizace měny, současné postavení renminbi stále neodráží významnost ekonomiky. Bude třeba větší liberalizace kapitálových toků a rozvinutí domácího finančního systému. V neposlední řadě je cesta k statutu rezervní měny ovlivněna i exogenními faktory, mimo kontrolu čínské vlády, které mohou celým procesem značně otřást.
Pozice hlavních světových měn v současném světě
Štětina, Václav ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
V současné době je problematika světových měn často diskutovaným tématem. Hovoří se o klesající dominanci Spojených států amerických a americké měny, rostoucí roli čínského renminbi a o problémech, které trápí eurozónu a tím i jednotnou evropskou měnu euro. V roce 2014 se největší světovou ekonomikou stala Čína. Předstižení USA, které dominovaly světové ekonomice 142 let, je mnoha ekonomy vnímáno jako konec jejich samozřejmé nadvlády a konec dominance dolaru. Cílem mé bakalářské práce je na základě statistik demonstrovat postavení tří světových měn -- dolaru, eura a renminbi -- a odhadnout jejich budoucí vývoj.
Vztahy USA a Číny na běžném a finančním účtu platební bilance
Šebestová, Kateřina ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Cílem práce je analýza vztahu USA a Číny na běžném a finančním účtu platební bilance z kvantitativního i kvalitativního hlediska a vyhodnocení dopadu vzájemných operací na jejich vnější rovnováhu. Dílčím cílem práce je vytvořit vstupní analýzu pro hodnocení globálních nerovnováh běžných účtů, jejichž jádro vytváří současný stav vnějších nerovnováh a vzájemných obchodních a investičních vztahů mezi oběma zeměmi. Práce je rozdělena do dvou stěžejních kapitol. První kapitola je teoretická a je rozdělena do dvou částí. První část je věnována vymezení jednotlivých komponentů platební bilance (běžný, finanční a kapitálový účet), faktorům, které je ovlivňují, a jakým způsobem jsou vzájemně propojeny. Struktura platební bilance vychází z metodiky Mezinárodního měnového fondu. Ve druhé části první kapitoly jsou představeny stěžejní přístupy k platební bilanci, a to důchodový, cenový, monetární a portfoliový. Druhá kapitola představuje analýzu vztahů v rámci platební bilance a opět je rozdělena do dvou částí. V první části druhé kapitoly jsou hodnoceny vztahy na běžném účtu se zaměřením na vztah domácích úspor a investic, processing trade a vliv čínské měnové politiky na vzájemné obchodní vztahy. Druhá část druhé kapitoly přibližuje vztahy na finančním účtu, zejména čínskou držbu devizových rezerv, americký federální dluh a charakter investičních toků mezi oběma ekonomikami.
Čínská měna RENMINBI, skutečně podhodnocená?
Štembera, Jaroslav ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Práce se zabývá otázkou podhodnocení měnového kurzu renminbi k americkému dolaru z pohledu tří vybraných alternativních přístupů výpočtu dlouhodobých rovnovážných kurzů. V případě odhadů behaviorálního rovnovážného měnového kurzu a přirozeného reálného měnového kurzu jsem výpočty prováděl pomocí vektorového modelu korekce chyby. V případě fundamentálního rovnovážného měnového kurzu, pomocí modelu korekce chyby. Do modelů vstupují data v časovém rozpětí od roku 1980 do roku 2010. Jde především o hodnoty nominálních měnových kurzů, cenových hladin a zahraničního obchodu. Behaviorální a fundamentální rovnovážný měnový kurz, dle mých výsledků, ukazuje k roku 2010 podhodnocení renminbi. Naopak přirozený reálný měnový kurz k roku 2010 naznačuje mírné nadhodnocení renminbi.
Kurzová politika Číny
Štursová, Lucie ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Ondřich, Libor (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem čínské kurzové politiky. První část práce se týká teorie oblasti měnových kurzů a jejich systémů. Další části už jsou věnované Číně, cílem je analyzovat vývoj režimu čínské měny renminbi od vzniku Čínské lidové republiky až po současnost a prostudovat vlivy a důsledky vyplývající z aktuálního uspořádání. Prostor dostává problematika devizových rezerv, hospodářského růstu i nezávislosti měnové politiky. Závěrem jsou naznačeny i případné změny v čínském kurzovém systému, a to přechod k pohyblivějšímu systému čínské měny a zavedení směnitelnosti renminbi i na kapitálovém účtu platební bilance.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.